V Evropě jsou známy v podstatě pouze tři památky takového významu. Kromě té kutnohorské najdete podobnou v Římě a pak už jen v obci Czermna v Polsku, kde se vedle kostela sv. Bartoloměje nachází i tzv. kaplica czaszek (kaple lebek nebo-li česky – kostnice). Kupodivu ji najdeme doslova za českými humny, jen pár kilometrů od Hronova.
V Evropě jsou známy v podstatě pouze tři památky takového významu. Kromě té kutnohorské najdete podobnou v Římě a pak už jen v obci Czermna v Polsku, kde se vedle kostela sv. Bartoloměje nachází i tzv. kaplica czaszek (kaple lebek nebo-li česky – kostnice). Kupodivu ji najdeme doslova za českými humny, jen pár kilometrů od Hronova.
Při severním okraji lázeňského letoviska Kudowa Zdroj se rozkládá udržovaný hřbitov s kostelíkem, zvonicí a kostnicí, jejíž vznik sahá do druhé poloviny 18. století a – nyní rodáci pozor – byl inspirován výše zmíněnou sedleckou kostnicí!
Podobně jako většina hřbitovů a kostnic i ta v Polsku čerpala svůj obsah „díky“ válkám a nejrůznějším „morovým ranám“. Duchovním otcem vzniku kostnice v Czermné byl přitom český kněz Václav Tomášek, obeznámený samozřejmě s kutnohorskou kostnicí. Byl to člověk přemýšlivý a hluboce rozjímající nad otázkami života a smrti. V roce 1775 pobýval v Římě, kde se seznámil v tamních katakombách s hroby prvních křesťanů, a když se pak stal proboštem v Czermné, rozhodl se iniciovat vznik podobné kostnice, jakou byla ta kutnohorská.
Inspirací mu byli mimo jiné i toulaví psi, kteří tehdy kolem staré zvonice vyhrabávali stále nové a nové lidské kosti. Za asistence hrobníka J. Langera a kostelníka J. Schmidta postupně odkryli kosterní pozůstatky několika desítek tisíc obětí třicetileté války (1618-1648), epidemie cholery (1680), sedmileté války (1756-1763) a dalších pohrom, které postihly tuto část Slezska.
Shromaždování a čištění kostí bylo zahájeno v roce 1776 a během následujících osmnácti let byla postupně vybudována kaple s oltářem, kde byly shromážděny kosterní ostatky z okolí Kudowy, Dusznik a Polanicy. Shromažďování kostí trvalo až do roku 1804. V kostnici bylo posléze umístěno na 3 tisíce lebek a kostí, a dalších 21 tisíc byla soustředěno v podzemí (postupným rozpadem kostí se někdejší čtyřmetrová kosterní vrstva snížila na dnešní 2 metry).
Pietní místo je dnes pečlivě udržováno a zatímco do sousedícího kostelíku sv. Bartoloměje je vstup volný, do kostnice je vstup za poplatek v doprovodu zasvěceného průvodce. Součástí výkladu je i ukázka kosterních pozůstatků, které zaujmou jak laiky tak antropology, neboť každý z nich vypovídá zajímavé svědectví o době a jejich původci. Ať už jde o kost s viditelným otvorem od průstřelu (mušketou či kuší/arbaletem), zlomenou a bez lékařského ošetření opět srostlou kost (samozřejmě špatně) a nebo lebkou, poznamenanou posledním stupněm progresivní paralýzy (syfilidy)…
Jednou za rok – o půlnoci ze 14. na 15. srpna se v kapli koná mše svatá za všechny, kteří v ní spočívají, i za ty, kteří umřeli rukou druhých, následkem nevyléčitelných nemocí či nešťastných nehod.
Otevírací doba:
květen – září 9:30-13:00 14:00-17:30
říjen – duben 10:00 – 16:00
Otevřeno je denně mimo pondělí.
Vstupné: 4 PLN
Parkoviště je placené