Helena Čapková

spisovatelka

*28.1.1886 Hronov, +27.11.1961 Praha

Literárně činná sestra známějších sourozenců Josefa a Karla se narodila ve mlýně, bývalé papírně, který patřil dědečkovi Karlu Novotnému. Po dětství prožitém v Hronově, Malých Svatoňovicích a Úpici navštěvovala vyšší dívčí školu v Brně, kde se také (1904) provdala za právníka politika F. Koželuhu. Po jeho smrti se přestěhovala do Prahy.

Jejím druhým manželem se stal československý diplomat v Ženevě a Paříži, básník, esejista a překladatel JUDr. Josef Palivec (1886 - 1975; účastník domácího odboje, 1944 zatčen a do konce války vězněn na Pankráci, pak opět na ministerstvu zahraničí, 1949 zatčen a odsouzen k mnohaletému vězení, 1969 plně rehabilitován), s nímž se seznámila v roce 1929 v Paříži.K literární činnosti H. Čapkovou přivedl příklad obou bratrů - Karla a Josefa. Ve své tvorbě vycházela z vlastních zážitků. V knižní prvotině Malé děvče vylíčila své dětství a mládí na venkově, v Kolébce, která je oslavou mateřství, podala citovou výpověď matky. Pokusila se také o román O živé lásce. Časopisecky publikovala především glosy a úvahy o problematice umění (Cesta, Lidové noviny, Právo lidu, Přítomnost). Posmrtně vyšla její vzpomínková obsáhlá kniha Moji milí bratři, vydaná v dalších letech ještě několikrát.