Teplické skály
Turistický okruh Teplickými skalami (5,9 km) je veden po modré značce a je velmi dobře označen. Navíc je doplněn patnácti panely naučné stezky. Ty jsou rozmístěny po celém okruhu a obsahuji nejen texty o historii objevováni skal a zajímavostech z rostlinné a živočišné říše, ale i velké množství fotografií a ilustraci. V následujícím popisu trasy záměrně neuvádíme většinu skalních útvarů, které jsou pojmenovány a na místě označeny orientačními šipkami. Některé názvy se traduji už od dob prvních návštěv turistů na přelomu 18. a 19. století. Všem názvům je společné, že se snaží vystihnout ve skalních tvarech konkrétní podoby a výjevy. K absolvováni okruhu Teplickými skalami byste si měli vyhradit asi tří hodiny.
ZAJÍMAVÁ MÍSTA NA TRASE
U nynějšího vstupu do skal byl kdysi zavěšen na silné větvi zvonek na svoláváni průvodců a také nosičů" pro nemocné a pohodlné". TI byli za poplatek na nosítkách dopravováni skalami. Tuto službu vám už nyní neposkytneme - do království skal se musíte vydat pěšky.
Ozvěna (1) - dřevěný altán na místě, ze kterého se střílelo z moždíře. Svahy protilehlého Lysého vrchu odrážejí několikanásobně zvuk.
Střmen (2) - tak se jmenoval středověký strážní hrad, k jehož pozůstatkům s vyhlídkou musíte absolvovat strmý výstup po schodech a žebřících.
Skalní brána (3) s pamětní deskou připomíná návštěvu Johanna Wolfganga Goetha 30. srpna 1790.
Okolí potoka mezi Sekyrou (4) a Rozcestím u Skalní nevěsty (6) zde a na dalších místech v Teplických skalách můžeme vidět violku dvoukvětou.
Věž Hláska (5) nad chatou u Skalní nevěsty - širokou spárou/ která protíná její údolní stěnu přímo nad chatou, byl 5. července 1956 veden prvovýstup.
Velké chrámové náměstí (7) - zde můžeme spatřit dvě odlišná rostlinná společenství. Prvnímu dominuje měsíčnice vy trvalá, druhé je společenstvím kapradin, které jsou vázány na úpatí skal.
Skalní kaple (8) . V místech, kde se turistický chodník zatáčí doprava, se před vámi otevírá úzký skalní průchod. Těsně za jeho vchodem můžete po několika kamenných schodech vejit do Skalní kaple.
Skalní koruna (9) - tato věž patří spolu s Ledním medvědem k několika málo věžím, které byly v Teplických skalách zdolány již ve dvacátých letech minulého století.
Chrám (10) se jmenuje soutěska v masivu Chrámových stěn, kde se na počátku století hrávalo pro turisty na flašinet. Masiv Chrámových stěn dosahuje výšky až sedmdesáti metrů.
Sfinga (11) - na tuto krásnou věž vystoupili již v roce 1947 Miroslav Jandáček a Miloš Lokvenc. Dodnes jde o vyhledávaný výstup. Prostranství mezi Chrámovými stěnami a Sfingou bylo již v 19. století nazváno Krakonošova zahrada.
Herinek (12) se jmenuje malá věžička po pravé straně cesty u Polárního trůnu asi 400 metrů za Chrámovými stěnami.
Skalní průchod (13) mezi Kancem a sousední věží je nejvýše položeným místem turistického okruhu. Rozcestí turistických cest pod Krakonošovým párátkem (14) . Zde odbočuje doleva zeleně značená stezka, která vede do Janovic. Pokud se po ní vydáte, můžete po půl kilometru odbočit doprava a po modré značce projít Roklinami nad Anenským údolím do Vlčí rokle.
Lední medvěd (15) je vysoká skála tyčící se vlevo nad turistickou cestou.
Sibiř (16) - úzké soutěsky mezi vysokými skalními masivy. Často se zde až do léta drží sníh.
Za soutěskami Sibiře prohlídkový okruh Teplickými skalami končí. Stejnou cestou se vrátíte k vstupní pokladně.